Beamboti 3/5
31. 1. 2011
31. Spalovák 2 - Napájen Peltierovým termoelektrickým článkem.
Peltierův termoelektrický článek vyrábí elektrický proud při zahřívání jeho jedné strany a ochlazování strany druhé. Toto vozítko využívá tohoto jevu a z vyrobené elektrické energie napájí nejen pohon vozítka ale i jedho inteligentní řízení. Mozek vozítka je PIC mikrokontrolér, ve kterém je nahrán program ovládající všechny funkce vozítka (program můžete modifikovat dle libosti a tím měnit vlastnosti pohybu vozítka). K orientaci v prostoru na vozítku slouží 2 IR snímače vzdálenosti. Ve vozítku není použit klasický chladící TEC termočlánek, ale TEG termočlánek, který má podle mých měření až 10x větší účinnost. Toto vozítko je následovníkem vozítka Spalovák, které bylo jako první na světě vytvořeno na termoelektrická článek. Vozítko má stejně jako Spalovák výstup na externí zdroj, kde můžete připojit jakýkoli spotřebič do 5W a napájet ho tepelnou energii přeměněnou na elektrickou. Vozítko je detailně popsáno v článku SPALOVÁK 2 .
Vozítko má relativně složité zapojení elektroniky, elektronika je popsána v článku SPALOVÁK 2 .
32. Mendocino vozítko - Napájen solárními články v Mendocino motoru.
Toto vozítko je napájeno Mendocino motorem, více o vozítku v článku Mendocino motor a Mendocino vozítko. Mendocino motor je napájen solárními články, které jsou umístěny na jeho rotoru a slouží jako světelný komutátor. Celý motor levituje na magnetickém poli. Energie z rotoru je přenášena dvěma magnetickými převody na kola, čímž se minimalizuje tření (při umístění rotoru do kluzných ložisek neměl dostatečnou sílu pro své vlastní roztočení. Celkový převod od rotoru na kola je 72:1, díky tomu má vozítko dostatečnou sílu pro pohyb. Celá konstrukce vozítka je vyrobena z mědi a to kvůli jejímu neovlivňování magnetů, protože celý princip vozítka je založen na přenášení energie magnetickým polem a magnetické levitaci.
Vozítko je bez elektroniky.
33. H22J - Napájen palivovým článkem (vodíkem).
Určený pro soutěž NapájeníSluncem na VŠB, kde vozítka soutěží v co nejdelším dojezdu při určitém objemu vodíku. Toto vozítko je umístěno na magnetických ložiskách, kvůli co nejmenšímu tření. Také převod je magnetický kvůli co nejmenšího tření. Avšak v praxi jsem viděl, že pokud je vozítko umístěno na magnetických ložiskách, tak v podstatě levituje ve vzruchu a při jízdě po nerovném povrchu se podvozek i s palivovým článkem rozkmitá a tím se ztratí mnohem více energie, než se ušetří na magnetických ložiskách. Ložiska jsou vytvořená na principu Mendocino motoru. Převod je vyřešen tak, že je na hřídeli motoru umístěn jeden válcový magnet s radiální magnetizací a druhý je na hřídeli, tedy pokud se pootočí jeden magnet, změní se magnetické pole v okolí a podle toho se přizpůsobí magnet druhý. Energie z motoru se tedy přenáší na kola magneticky. Konstrukce sama o sobě musela být velká, aby se magnety neovlivňovaly navzájem a tím pádem není ani tam pevná, což způsobuje další kmity vozítka při jízdě a tím další ztrátu energie. Všechny magnety jsou neodymové.
Vozítko je bez elektroniky.
34. H23J - Napájen palivovým článkem (vodíkem).
Určený pro soutěž NapájeníSluncem na VŠB, kde vozítka soutěží v co nejdelším dojezdu při určitém objemu vodíku. Toto vozítko bylo vytvořeno jako odpověď na neúspěch velikosti dojezdu vozítka H22J. Toto vozítko má všechna ložiska kluzná. Převod je klasický s ozubenými kolečky asi 1:5. Vozítko má umístěno dva kondenzátory 1500uF/2,5V paralelně k palivovému článku kvůli rychlejšímu rozjezdu a eliminování změn rychlosti při náhlých nerovnostech terénu. Celý podvozek je vyroben z mědi, hřídelky jsou z oceli a kola z duralu. Vozítko dosahuje rychlosti na rovném povrchu až 0,5m/s a dojezd na 1ml plynného vodíku je asi 30m. Vozítko je velice citlivé na změnu vstoupání povrchu po kterém jede, i nepatrné výchylky v rovnosti podlahy, které okem nezaznamenáme se velice projeví na výsledné rychlosti. Kluzná ložiska se v tomto případě díky jejich pevnosti osvědčila více než magnetický ložiska u vozítka H22J.
Vozítko je bez elektroniky.
